|
|
Funkce jihomoravského venkova v současném období
Ševelová, Miloslava
Předkládaná disertační práce se zabývá funkcemi současného jihomoravského venkova. Jihomoravský kraj byl rozdělen do čtyř typů venkova, ve kterých byly vybrány modelové mikroregiony. Byla navržena typologie funkcí venkova, která vychází z analýzy odborných a tematicky zaměřených publikací a dokumentů. Hlavním cílem práce je specifikace a analýza současných funkcí jihomoravského venkova. První část práce je zaměřena na statistickou analýzu modelových mikroregionů. Na ni navazuje dotazníkové a anketní šetření, které je zaměřeno na specifické funkce diferencovaných typů venkova. Výsledky práce potvrzují, že současný venkov plní více funkcí. Ty se vzájemné podmiňují a ovlivňují. Je důležité hledat rovnováhu v rozvoji jednotlivých funkcí. Dále bylo prokázáno, že existuje určitá vazba mezi typem venkova a jeho funkcemi. Analýza funkcí venkova je přínosná především pro pochopení role venkova a jeho budoucí podoby. Podoba venkova se bude odvíjet od toho, v jakém poměru jednotlivé funkce budou. Současný venkov plní a do budoucna bude plnit tři hlavní funkce a to rezidenční, produkční a rekreační. Z výsledků šetření je patrná rostoucí závislost jednotlivých funkcí venkova na dotační politice EU. Zvolené statistické ukazatele do jisté míry kvantifikují navržené funkce.
|
|
|
Diference spotřebních vzorců mladých lidí na protikladu velkoměsta a venkova
Samec, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se zabývá problematikou materiální, kulturní a vztahové spotřeby v kontextu pozdně moderní společnosti. Využívá přitom odlišnosti sociálních prostředí velkoměsta a venkova k popisu sociálních funkcí spotřeby. Práce nejprve teoreticky ukotvuje spotřebu v rámci sociologického diskurzu a představuje základní teoretická východiska. Hlavní důraz je kladen na analytickou část práce, která představuje zjištění provedeného výzkumu. Výzkum obsahoval dvě části. Polostrukturované rozhovory, pomocí kterých se vytvořili koncepty a hypotézy, které byly následně testovány v dotazníkovém šetření. Výzkum má charakter případové studie, zjištění a interpretace tak nemají ambice být zobecňovány na celou populaci. Poskytují nicméně empiricky podložené závěry a hypotézy. Zjištění podpořila představu spotřeby jako komplexního a ambivalentního sociálního jevu souvisejícího s procesem individualizace. Práce se také zabývá normativním charakterem spotřeby v rámci sociálních skupin a kolektivů. Představuje spotřebu jako prostředek k definování identity jedince. Práce ukazuje význam strukturálních rozdílů obou prostředí pro sociální jednání jedinců s ohledem na jejich kulturní a materiální spotřebu. Konkrétně ve vztahu k módě, přijímání aktuální spotřebních trendů a trávení volného času.
|
|
|
Příspěvek k sociologii vybrané vesnice - případová studie Dzbelu
Soldánová, Kateřina
Tato diplomová práce je příspěvkem k sociologii na příkladu konkrétní obce. Nejprve je v práci shrnuta dostupná literatura týkající se sociologie venkova a souvisejících pojmů. Součástí práce je případová studie obce Dzbel, ve které jsou sumarizovány přírodní podmínky a popis zájmového území, stručná historie obce a vyhodnocení základních informací o obci Dzbel. Dále je v práci vyhodnocení dotazníkového šetření, které probíhalo na území obce a jehož se zúčastnilo 51 respondentů. Kromě toho jsou ve studii zpracovány otázky týkající se depopulačních tendencí v obci, zachování venkovského rázu obce a perspektivy rozvoje obce v budoucnosti.
|
|
|
Příspěvek k sociologii vybrané vesnice - případová studie Dobšic
Rychtecká, Iva
Diplomová práce je zaměřena na sociologii venkova. Nejprve charakterizuje jednotlivé oblasti venkova dle dostupné literatury, následně tyto poznatky aplikuje na případovou studii obce Dobšice, která se nachází v Jihomoravském kraji na okraji města Znojma. Šetření probíhalo za pomocí dotazníků. Obyvatelé obce odpovídali na otázky zaměřené na spokojenost života v obci Dobšice. Vyhodnocení za pomocí vymezených hypotéz bylo zpracováno v programu Survio. Dospěli jsme k závěru, že obyvatelé jsou v obci spokojeni, pouze připomínkují chybějící domov důchodců.
|
|
| |
|
|
Diference spotřebních vzorců mladých lidí na protikladu velkoměsta a venkova
Samec, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se zabývá problematikou materiální, kulturní a vztahové spotřeby v kontextu pozdně moderní společnosti. Využívá přitom odlišnosti sociálních prostředí velkoměsta a venkova k popisu sociálních funkcí spotřeby. Práce nejprve teoreticky ukotvuje spotřebu v rámci sociologického diskurzu a představuje základní teoretická východiska. Hlavní důraz je kladen na analytickou část práce, která představuje zjištění provedeného výzkumu. Výzkum obsahoval dvě části. Polostrukturované rozhovory, pomocí kterých se vytvořili koncepty a hypotézy, které byly následně testovány v dotazníkovém šetření. Výzkum má charakter případové studie, zjištění a interpretace tak nemají ambice být zobecňovány na celou populaci. Poskytují nicméně empiricky podložené závěry a hypotézy. Zjištění podpořila představu spotřeby jako komplexního a ambivalentního sociálního jevu souvisejícího s procesem individualizace. Práce se také zabývá normativním charakterem spotřeby v rámci sociálních skupin a kolektivů. Představuje spotřebu jako prostředek k definování identity jedince. Práce ukazuje význam strukturálních rozdílů obou prostředí pro sociální jednání jedinců s ohledem na jejich kulturní a materiální spotřebu. Konkrétně ve vztahu k módě, přijímání aktuální spotřebních trendů a trávení volného času.
|
|
|
Funkce jihomoravského venkova v současném období
Ševelová, Miloslava
Předkládaná disertační práce se zabývá funkcemi současného jihomoravského venkova. Jihomoravský kraj byl rozdělen do čtyř typů venkova, ve kterých byly vybrány modelové mikroregiony. Byla navržena typologie funkcí venkova, která vychází z analýzy odborných a tematicky zaměřených publikací a dokumentů. Hlavním cílem práce je specifikace a analýza současných funkcí jihomoravského venkova. První část práce je zaměřena na statistickou analýzu modelových mikroregionů. Na ni navazuje dotazníkové a anketní šetření, které je zaměřeno na specifické funkce diferencovaných typů venkova. Výsledky práce potvrzují, že současný venkov plní více funkcí. Ty se vzájemné podmiňují a ovlivňují. Je důležité hledat rovnováhu v rozvoji jednotlivých funkcí. Dále bylo prokázáno, že existuje určitá vazba mezi typem venkova a jeho funkcemi. Analýza funkcí venkova je přínosná především pro pochopení role venkova a jeho budoucí podoby. Podoba venkova se bude odvíjet od toho, v jakém poměru jednotlivé funkce budou. Současný venkov plní a do budoucna bude plnit tři hlavní funkce a to rezidenční, produkční a rekreační. Z výsledků šetření je patrná rostoucí závislost jednotlivých funkcí venkova na dotační politice EU. Zvolené statistické ukazatele do jisté míry kvantifikují navržené funkce.
|
|
| |
|
|
PROGRAM OBNOVY VESNICE DOBEV, OKRES PÍSEK
PELECHOVÁ, Jitka
Tato bakalářské práce se zabývá Programem obnovy vesnice Dobev u Písku - podklady pro tento program, názory na tento program a tvorbou tohoto programu. Úvodní část bakalářské práce se zabývá historickou, fyzicko-geografickou a sociálně-geografickou charakteristikou území obce Dobev. Další část je věnována rozboru literatury zabývající se obnovou venkova a literaturou obsahující informace o řešeném území. Důležité byly také internetové zdroje věnující se řešenému území, zásadní byly informace obsažené v různých územně plánovacích a územně rozvojových podkladech a dokumentech. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na sběr námětů získaných z rozhovorů s místními experty, z dotazníkového průzkumu mezi obyvateli v obci Dobev, i ze zkušeností a z terénního průzkumu autorky práce. Výsledkem je seznam realizovatelných akcí Programu obnovy vesnice Dobev.
|
|
|
Možnosti a problémy zachování venkovských sídel ve struktuře osídlení
Tučková, Dana ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá především vymezením venkova v České republice, jeho charakteristikou, historickým vývojem, stylem života na venkově a především jeho sociálními aspekty, který je přeci jen odlišný od městského, i když se rozdíly pomalu stírají. Jsou zde zkoumány životní podmínky venkovského obyvatelstva a srovnány s podmínkami ve městech a nastíněny základní problémy, se kterými se venkov u nás potýká a souvislosti, které mají vliv na stabilizaci venkovského obyvatelstva a udržení ekonomické funkce vesnice. Po roce 1989 dochází k významné změně vlastnické struktury venkova a zemědělství, klesá zaměstnanost v zemědělské prvovýrobě, roste nezaměstnanost, mění se nabídka pracovních příležitostí i způsob života na venkově. Venkovská obec se stává relativně samostatným subjektem, a roste význam obecního zastupitelstva. Sociální struktura venkova je tvořena ekonomicky aktivním obyvatelstvem, mladými lidmi a především seniory, jejichž počet v poslední době poměrně výrazně roste. Předpokladem dlouhodobé perspektivy je možnost vhodného zaměstnání a dostupnost kvalitního vzdělání pro děti. Senioři zase potřebují přístupnou a kvalitní sociální a lékařskou péči. Informace, které jsou zde presentované, jsou čerpány především z výsledků výzkumů Sociologické laboratoře České zemědělské univerzity v Praze, která je zaměřena na sociologii venkova
|
host ::
RSS.